Nabídka v oblasti zlepšování (procesů)
Níže popsané nabízené modely a metodiky pro zlepšování procesů jsou kombinovatelné navzájem. Využívání jednotlivých metod a metodik dochází k multiplikaci a zvýšení efektivity řízení. Každá z metod (metodik) je úspěšná však pouze tehdy, pokud je správně pochopena, implementována a neustále zlepšována.
Pro členy Hospodářské komory sleva 5 - 10% z ceny poradenských a konzultačních služeb.
Pro členy Agrární komory sleva 5 - 10% z ceny poradenských a konzultačních služeb.
Obsah stránky:
EFQM - model excelence
Podnětem k tomuto významnému kroku se stala potřeba vytvořit v Evropě zázemí pro zlepšování, budování konkurenceschopnosti a motivace ke kvalitě vůbec, zejména ve vztahu k Japonsku a USA.
Model podnikatelské úspěšnosti, nazývaný nyní jako Model excelence EFQM byl představen v roce 1991 jako rámec pro sebehodnocení organizací a základ pro účast v Evropské ceně za kvalitu (dnes Cena EFQM za excelenci), která byla poprvé udělena v roce 1992.
Aby byly organizace úspěšné, potřebují si bez ohledu na odvětví, velikost, strukturu nebo vyzrálost vytvořit vhodnou strukturu managementu.
Model excelence EFQM je praktickým nástrojem, který používají organizace různými způsoby:
Model excelence EFQM je dobrovolný systém založený na devíti kritériích. Pět z nich jsou "předpoklady" a čtyři jsou "výsledky". Kritéria "předpoklady" pokrývají to, co organizace dělá. Kritéria "výsledky" pokrývají to, čeho organizace dosahuje. "Výsledky" jsou způsobeny "předpoklady" a "předpoklady" jsou zlepšovány pomocí zpětné vazby z "výsledků".
Model excelence EFQM připouští, že existuje mnoho přístupů, jak dosahovat trvale udržitelné excelence ve všech hlediscích výkonnosti, vychází z předpokladu, že: Excelentních výsledků s ohledem na výkonnost, zákazníky, pracovníky a společnost se dosahuje prostřednictvím vedení "pohánějícího" politiku a strategii, prostřednictvím pracovníků, partnerství a zdrojů a také procesů.
Model je využíván i při hodnocení Národní ceny kvality ČR (Usnesení vlády o Národní ceně České republiky za jakost - Vláda České republiky přijala dne 22.8.2001 usnesení č. 806 o Národní ceně České republiky za jakost jako součást Národní politiky podpory jakosti. Tímto usnesením vláda ČR vyjádřila podporu moderním nástrojům rozvoje managementu firem a oficiálně udělila programu Ceny České republiky za jakost, který je organizovaný již od roku 1995, statut národní ceny).
CAF
Model CAF je nástroj řízení kvality, který byl vytvořen speciálně pro podmínky organizací veřejného sektoru. Je výsledkem spolupráce ministrů EU odpovědných za veřejnou správu a od r. 2000, kdy byla přestavena jeho první verze, je Evropským institutem veřejné správy (EIPA) dále rozvíjen. Základem Modelu CAF je sebehodnocení, které pomáhá organizaci jednak identifikovat její silné stránky, jednak získat přehled aktivit vedoucích k trvalému zlepšování výkonnosti organizace. Použití modelu CAF je ve srovnání s ostatními modely TQM poměrně snadné, takže je vhodné zvláště pro organizace, které s řízením kvality začínají.
Model CAF je úspěšně využíván na desítkách městských úřadů (magistrátů) i na některých Krajských úřadech.
BMK - benchmarking
Benchmarking je jedním z nejefektivnějším nástrojem pro zvyšování výkonnosti organizace a může to být klíčový impulz pro vytváření změn a učení se od úspěšnějších a efektivnějších organizací, ale také i vnitřních organizačních jednotek u větší společnosti:
BMK je zásadním nástrojem managementu při sebehodnocení a využívání metodik modelů EFQM nebo CAF, ale i využíváním mimo tyto modely:
Lean Manufacturing - štíhlá výroba (optimalizace výrobního procesu)
Přijetí filozofie štíhlé výroby je spíše cestou než cílem. Vyžaduje trvalé monitorování a postupné zlepšování produktivity procesů, kvality výrobků a celkové spokojenosti zákazníka. Koncept štíhlé výroby jde za rámec výrobního závodu a zahrnuje procesy související s dodavateli, zákazníky, poskytovateli logistických služeb a dalšími partnery.
Pro výrobce, kteří chtějí optimalizovat úroveň zásob, a globální dodavatelské řetězce usilující o vyšší výkonnost, kvalitu a spokojenost zákazníka nabízíme flexibilní řešení štíhlé výroby, které zavádí procesy štíhlé výroby napříč celým podnikem, včetně interního a externího hodnotového řetězce a front-office a back-office procesů.
Six Sigma
Six sigma je strategie řízení, původně vyvinutá společností Motorola. Dnes se používá v různých odvětvích průmyslu. Six Sigma si klade za cíl identifikovat a odstranit příčiny defektů a chyb v procesech výroby a obchodu, k čemuž používá metodiky DMAIC a DMADV (DFSS - Design for Six Sigma).
Základem Six Sigma byly statistické metody aplikované do řízení procesů. V průběhu vývoje a kombinací dalších nástrojů kvality vznikla nová filozofie nazývaná Six Sigma. Dnes je za Six Sigma považován komplexní, pružný podnikatelský proces k dosažení maximálního obchodního úspěchu firmy. Je založen na porozumnění potřeb a očekávání zákazníků, disciplinovaném používání informací, dat a statistické analýzy. To vše je využíváno k řízenému zlepšování obchodních, výrobních, logistických a dalších procesů.
Six Sigma si klade tyto cíle:
Six Sigma se snaží upravit firemní procesy tak, aby předcházely vzniku negativních jevů (ztráty, neshody, reklamace, apod.)
Klíčové pojmy:
KAIZEN
Původně japonská filosofie managementu spočívající v stálých malých zlepšeních, za která jsou odpovědní všichni pracovníci podniku, důraz je kladen na kontrolu kvality a zlepšovatelství. Příklady obsahu typického projektu pro zavádění dílčích postupů KAIZEN - PROJEKT 5S.
Jedním ze základních nástrojů KAIZEN je metodika 5S, kterou uplatňují výrobní týmy na pracovištích pro dosažení vhodného pracovního prostředí. 5S začíná přetvářet vztah zaměstnanců k jejich pracovišti, je prvním vykročením k zavádění týmové práce. Co je to vlastně 5S?
Metodika 5S pochází z Japonska. Zkratka 5S vyjadřuje počáteční písmena jednotlivých kroků této metodiky.
V praxi to znamená: plánovat i organizaci pracoviště. na kterém může zůstat jen to, co je skutečně zapotřebí. Ostatní předměty patří do přehledných vyhrazených úložných prostor. Nepotřebné se ukládá ve vzdálenějším skladu, nebo se vůbec rychle likviduje. Plánovat uspořádání předmětů potřebných tak, aby byly všem rychle a pohodlně dostupné. Všem musí být zřejmé, kde jsou uloženy. Plánovat čistotu pracovišť znamená vše bezpodmínečně udržovat bez špíny, prachu atd. Pořádek pomáhá hledat abnormality, předchází poruchám a pomáhá udržet hodnotu zařízení. Plánovat přehlednost znamená bezpečnou funkci předchozím tří požadavků, plus podpora dostupnosti potřebných informací. Nic není třeba hledat, nikdo se nezdržuje, informace jsou prezentovány přehledně na viditelných místech. Plánovat disciplínu, samozřejmé udržování shora uvedených pravidel, denní kontroly pracovní disciplíny, používání kontrolních dotazníků, stanovování nových úkolů a cílů. Odměňování nejlepších.
Záměrem projektu je implementovat systematický přístup k úklidu na pracovištích pomocí metody 5S s následujícími cíli:
FMEA (Failure Modes Effects Analysis) od července 2019 platí nová norma ČSN EN IEC 60812:2019 ed.2
V dnešním konkurenčním prostředí chce mít každá firma úspěch a zisk. Požadavky jejich zákazníků se zvyšují a ona musí vyrábět spolehlivé a bezpečné výrobky. Jedna z metod, jak toho dosáhnout je tak zvaná FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) - analýza možného výskytu a vlivu vad. Aplikuje se za účelem včasného rozpoznání možných slabých stránek dané výroby (procesu) a zavedení vhodných opatření, aby k nežadoucím vlivům nedošlo. S touto metodou se začíná již při zahájení konstrukčních (vývojových) prací.
Druhy FMEA:
TPM Total productivity Maintenance (Totálně produktivní údržba)
Dle původního záměru je TPM program, jehož cílem je zlepšení údržby a všech procesů v podniku. Žádné prostoje, nulová zmetkovitost, žádné úrazy. Původně se TPM týkal jen údržby . Dnes se za tím skrývá rozsáhlé úsilí managementu, jehož cílem je, vědění a konání zaměstnanců usměrnit do toku. K přehlednému představení širokého spektra TPM byl vyvinut model sestávající z osmi sloupů. Každý sloupec je založen na eliminaci ztrát a plýtvání.
SPC (statistická kontrola procesu)
Statistická regulace procesu měřením je nejjednodušší a nejefektivnější (nejméně pracný a nejméně časově náročný) způsob kontroly.
Systém regulace procesu lze popsat jako zpětnovazební systém., který je na rozdíl od systému detekce pomáhá neshodám ve výrobě předcházet a ne je pouze zaznamenávat. Svou pozornost zaměřuje tam, kde jakost kolísá a lze ji ještě v procesu ovlivnit. Je úzce spjat s termínem způsobilosti a výkonnosti procesu. Způsobilost procesu je dána kolísáním, které je vyvoláno pouze náhodnými příčinami. Zákazníci externí i interní se však více zaměřují na výkonnost procesu, což je celkový výstup z procesu a jak tento výstup koresponduje s jejich požadavky definovanými technickou specifikací bez ohledu na kolísání procesu.
Hlavní statistický nástroj pro řízení procesů měření představuje regulační diagram. Je to grafická metoda znázornění a porovnání informací založených na postupnosti výběrů.
PPAP (postup certifikace dílů)
Jedním z důležitých požadavků systému managementu kvality pro dodavatele dílů pro sériovou výrobu (včetně náhradních dílů) pro automobilový průmysl je požadavek dodržet zákazníkem stanovený postup schvalování produktu a výrobního procesu a implementovat tyto postupy i na dodavatelské organizace (je nutno řídit rizika vyplývající se ze stále se zkracující doby vývoje a rozmanitosti projektů v dodavatelském řetězci "zákazník-organizace-dodavatel").
MSA (analýza systémů měření) Measurement Systems Analysis
Analýza Systémů Měření je uceleným systémem činností, které mají za cíl:
Proč měříme?
Co nás v měření omezuje?
SWOT (analýza silných a slabých stránek)
Technika strategické analýzy, založená na zvažování vnitřních faktorů společnosti(silné a slabé stránky) a faktorů prostředí(příležitosti a hrozby).
SWOT analýza je nástroj používaný zejména při hodnotovém managementu a tvorbě podnikové strategie k identifikaci silných a slabých stránek podniku, příležitostem a ohrožením.
Silné a slabé stránky podniku jsou faktory vytvářející nebo naopak snižující vnitřní hodnotu firmy (aktiva, dovednosti, podnikové zdroje atd.).
Naproti tomu příležitosti a ohrožení jsou faktory vnějšími, které podnik nemůže tak dobře kontrolovat. Ale může je identifikovat pomocí vhodné analýzy konkurence nebo pomocí analýzy demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí podniku.
...a zdokonalujeme se v dalších metodách, abychom vám mohli lépe pomoci...
Zaujala Vás naše nabídka? Kontaktujte nás, prosím, co nejdříve se s vámi spojíme.
Dnes je 21. 09. 2023, svátek má Matouš, zítra Darina. Návštěv: 13064
Zpracoval a veškerá péče - Michal Ševčík